Soleil couchant à Ivry (Západ slunce v Ivry), Armand Guillaumin, 1873

Další výstava skupiny se koná roku 1879 a pro jistotu je z ní vynecháno slovo „impresionistická“. Na výstavu sice přichází dostatek návštěvníků, ale umělci sklízejí již tradiční kritiku. Tato výstava měla ale mimo jiné podstatný vliv na Georgese Seurata, budoucího přestavitele pointilismu, který po zhlédnutí impresionistických děl zanechává studií a zakládá s přáteli vlastní ateliér.

Páté výstavy v roce 1880 se neúčastní Renoir, Monet, Sisley ani Cézanne, jelikož se tento rok rozhodli poslat své práce do Salonu. V ten samý čas uspořádala redakce časopisu La Vie Moderne samostatnou výstavu Monetových maleb a také Pierre-Auguste Renoir se konečně dočkává uznání svých děl. Jeho obraz je roku 1879 přijat do Salonu, načež získává výnosné portrétní zakázky a jeho finanční situace se velmi zlepšuje.

Na sedmé výstavě roku 1882 je zastoupeno snad nejvíce nejvýznamnějších impresionistických umělců a kromě tradiční skupiny se účastní i Armand Guillaumin. Na druhou stranu je ale ze skupiny vyloučen Edgar Degas, který si navíc s sebou bere svoji chráněnku Mary Cassatt, jelikož do skupiny prosazuje přijetí malíře Jeana F. Raffaeliho, k němuž ostatní členové cítí nesympatie.

Díky změně podmínek přijímání obrazů do Salonu dochází  k přijetí Cézannova díla a úspěchu se dočkal i Manet, který ale v následujícím roce umírá. Poté, co Durand-Ruel v letech 1882 – 1883 vystavuje v Londýně další impresionistické obrazy a opět sklízí nepochopení, kritiku a nezájem o koupi, spousta umělců propadá do deprese a několik z nich si začíná individuálně hledat nový styl tvorby odlišný od impresionismu.

Další díly:

Impresionismus ve Francii –1. Počátky

Impresionismus ve Francii – 2. První léta

Impresionismus ve Francii – 3. Období první výstavy

Impresionismus ve Francii – 4. Období druhé výstavy

Impresionismus ve Francii – 6. Poslední léta