Le déjeuner sur l'herbe (Snídaně v trávě), Edouard Manet, 1863

24. 3. 1875 proběhla aukce 73 impresionistických obrazů v paláci Drouot, kde malíři zamýšleli vydělat alespoň trochu peněz, ale vše skončilo naprostým fiaskem a zesměšněním skupiny těchto nezávislých umělců.

Jediný úspěch zaznamenal v této době Edouard Manet, dalo by se říci duchovní vůdce impresionistické skupiny, i když se neúčastnil společných výstav a vždy si ponechával jistou nezávislost. V roce 1876, odmítnut oficiálním Salonem, uspořádal Manet samostatnou výstavu vlastních obrazů, která se těšila velkému zájmu veřejnosti.

2. impresionistická výstava proběhla v dubnu 1876 a zúčastnilo se jí 20 malířů s 252 díly, mimo jiné například Claude Monet, Pierre-Auguste Renoir, Alfred Sisley, Berthe Morisot či Edgar Degas. Bohužel následovala další vlna nepochopení a kritiky jako u první výstavy za údajnou „nedokončenost“ maleb, barevnost i náměty.

Monet poté odjíždí do Paříže, kde začíná vytvářet své proslulé cykly obrazů (například katedrály v Rouenu), a ke skupině se připojuje Američanka Mary Cassatt a Paul Gauguin, budoucí významný představitel postimpresionistického směru. Roku 1878 dochází k bankrotu významného sběratele umění Hoschedého, a všechny obrazy, co vlastnil, jsou následně prodávány v aukci, což znamená, že díla impresionistů jsou opět kupována za katastrofálně nízké ceny.

Další díly:

Impresionismus ve Francii –1. Počátky

Impresionismus ve Francii – 2. První léta

Impresionismus ve Francii – 3. Období první výstavy

Impresionismus ve Francii – 5. Období páté až osmé výstavy

Impresionismus ve Francii – 6. Poslední léta

Boulevard Montmartre, Camille Pissarro, 1897

Hlavními tématy impresionistů jsou samozřejmě různé podoby krajiny, města a přírody zobrazované za různých atmosférických jevů. Častým námětem jejich děl jsou také zahrady, kde lidé tráví svůj volný čas nebo se věnují různým lehčím pracím.

V době impresionismu se také oblíbenou diváckou zábavou staly koňské dostihy, které ale většina umělců opomíjela – kromě Maneta a Degase, jenž vytvořil velké množství obrazů na toto téma.

Téma domácího života a každodenních rituálů se objevuje především v dílech malířek, které kvůli společenským poměrům v této době byly odkázány na tvorbu doma, protože žena-umělkyně se ve světě malířů těžko prosazovala a často jí to ani nebylo kvůli předsudkům umožněno.

The Cradle (Kolébka), Berthe Morisot, 1872

Naštěstí impresionismus je směrem, v němž se významně začínají prosazovat také právě ženy, především mimořádně úspěšná Berthe Morisot a Mary Cassatt. Jejich tvorba sice ctí impresionistické zásady, ale kvůli výše uvedeným okolnostem se více soustředí na zobrazení domácího života, portrétování žen a vztahu mezi matkou a dítětem.

Dalším velmi častým a významným námětem impresionistů se stal společenský život, ať už jde o zobrazování různých tanečních zábav, prostředí divadel, kaváren, koncertů či nejrůznějších společenských a kulturních akcí. Tyto městské zábavy byly pro malíře výborným prostředím pro zachycení pohybu, vířících barev a různých nuancí světla.